|
| |
|
|
Hodnoty rodiny a jejich proměny ovlivněné rokem 1989
Nekvindová, Radka ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Prudký, Libor (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou rodiny a jejích hodnot. Soustředí se na změnu postojů k rodině v souvislosti se společenskou transformací po roce 1989. V úvodu práce jsou definovány základní funkce rodiny a uvedeny typy rodin. Dále je popsán historický vývoj rodiny od ranného středověku do současnosti. Snaží se zachytit změny související s druhou demografickou tranzicí a popsat, čeho se tento přechod týkal a zda má souvislost se situací v České republice po roce 1989. Popisuje hodnoty obecně a přístupy k výzkumu hodnot. Poslední část je věnována analýze hodnot vztahujících se k rodině, která je provedená na základě porovnání otázek z třech vln výzkumů "Evropean values study". Hlavním cílem práce bylo ověřit, zda se změnily postoje lidí k rodině po roce 1989 a jak to souviselo s demografickým vývojem.
|
|
|
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960
Nováková, Iveta ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá populačním vývojem ve Švédsku mezi lety 1960 a 2018. Hlavním cílem práce je zhodnotit v kontextu vybraných demografických charakteristik průběh demografických změn, které se v zemi objevily po roce 1960. Výsledkem jsou změny v úrovni demografické reprodukce, které jsou označovány jako druhý demografický přechod. Od 60. let 20. století do současnosti došlo ve Švédsku k nárůstu průměrného věku při prvním sňatku, ke zvýšení průměrného věku matky při porodu a k nárůstu počtu rozvodů. V průběhu sledovaného období švédská populace stárla, podíl předproduktivní složky obyvatelstva klesl, zatímco podíl postproduktivní složky v populaci vzrostl. Demografické stárnutí a vysoká intenzita plodnosti ovlivnila nárůst hodnot indexu ekonomického zatížení. Vývoj úhrnné plodnosti ve Švédsku bývá pro svou specifickou kolísavost přirovnáván k horské dráze. Od roku 1960 do roku 2018 Švédsko zaznamenalo pokles intenzity úmrtnosti, zejména ve vyšších věkových skupinách a do jednoho roku života. Zlepšení lékařské péče přispělo k prodloužení naděje na dožití při narození. Švédsko je se svou genderově neutrální rodinnou a sociální politikou inspirativní pro ostatní země Evropy. Klíčová slova: populační vývoj, Švédsko, druhý demografický přechod,...
|
|
|
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910
Nováková, Iveta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou populačního vývoje v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910. Politický okres Kutná Hora se členil na dva soudní okresy - Kutná Hora a Uhlířské Janovice. Kutnohorsko patřilo k oblastem Čech, kde se změny právě probíhající demografické revoluce prosazovaly poměrně brzy a bylo tomu díky okresnímu městu, ve kterém se vyskytovalo více pracovních příležitostí v průmyslu a ve službách. Soudní okres Uhlířské Janovice patřil spíše k zemědělsky zaměřeným oblastem, v obcích vesnického charakteru se objevovala řemeslná výroba, ale tradici měla i sklářská výroba. Klíčová slova: populační vývoj, struktura populace, historická demografie, politický okres Kutná Hora, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, přírůstek obyvatelstva
|
|
|
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910
Nováková, Iveta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou populačního vývoje v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910. Politický okres Kutná Hora se členil na dva soudní okresy - Kutná Hora a Uhlířské Janovice. Kutnohorsko patřilo k oblastem Čech, kde se změny právě probíhající demografické revoluce prosazovaly poměrně brzy a bylo tomu díky okresnímu městu, ve kterém se vyskytovalo více pracovních příležitostí v průmyslu a ve službách. Soudní okres Uhlířské Janovice patřil spíše k zemědělsky zaměřeným oblastem, v obcích vesnického charakteru se objevovala řemeslná výroba, ale tradici měla i sklářská výroba. Klíčová slova: populační vývoj, struktura populace, historická demografie, politický okres Kutná Hora, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, přírůstek obyvatelstva
|
|
|
Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech 1989-2017
Šindelářová, Karolína ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Kinský, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech 1989 až 2017. V teoretické části jsou definovány základní pojmy a koncepty spojené se sociální a rodinnou politikou, dále jsou popsány základní demografické ukazatele spojené s touto prací. Praktická část se zaměřuje na vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v České republice a krajích. Také je charakterizován vývoj příčin rozvratu manželství a vliv nezletilých dětí na rozvodovost. Velká pozornost je v práci věnována vývoji porodnosti a následnou regresní analýzou je popisován vliv sňatečnosti a rozvodovosti na počet živě narozených dětí. Poslední část práce se zabývá vývojem hrubého domácího produktu v České republice a jeho souvislostí se sňatečností a rozvodovostí. Nakonec celá práce shrnuje zjištěné výsledky a vývoj sňatečnosti a rozvodovosti spojený s celospolečenskými změnami po pádu politického režimu v roce 1989.
|
|
|
Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989
Rokosová, Alena ; Schindler-Wisten, Petra (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989, bylo popsat sňatečnost v Československu v období dvaceti let po sovětské okupaci, tedy době, které říkáme normalizace. A to v kontextu státní rodinné a populační politiky a snahy normalizačního režimu podporovat sňatečnost a porodnost. Práce popisuje opatření, která režim v 70. letech zavedl, i důvody, proč to udělal. Věnuje se i tomu, jaký vliv měla na demografické chování a čím bylo toto chování v době normalizace výjimečné a jedinečné. Práce vychází z toho, že svědectví pamětníků přispívá k poznání lidského aspektu dějin. Je založená na kvalitativním výzkumu zpracovaném pomocí orálněhistorických rozhovorů. Zachycuje zkušenosti šesti žen. Popisuje, co ovlivnilo jejich rozhodnutí uzavřít manželství, jaká byla ekonomická situace mladých rodin, i to, jak ženy vnímaly a využívaly právě státní podporu pro mladé rodiny. Tato práce má pomoci rozšířit obrázek o životě žen ve specifické době, které říkáme normalizace, i o době samotné. V době 70. a 80. let totiž vstupovali do manželství nejmladší snoubenci a v největší intenzitě v dosavadní historii naší země. Klíčová slova: Československo, normalizace, socialismus, orální historie, ženy, sňatky, sňatečnost
|
|
|
Vývoj postavení ženy v rodině
Hanousková, Kateřina ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem postavení ženy v rodině na území České republiky od 50. let 20. století. Teoretická a hodnotová část práce rozpracovává širší souvislosti této problematiky, které vidí zejména v genderové socializaci, mužských a ženských rolích a genderových stereotypech. Dále se práce věnuje rodině, jejím hlavním funkcím a významným teoriím od druhé poloviny 20. století, které se zabývají vývojem rodiny a postavení žen v ní. Jedná se především o teorie evropského a amerického kontextu, protože v tomto období byla česká sociologie zrušena a zakázána. Práce také stručně charakterizuje demografický vývoj rodiny. Zmapování hlavních událostí ukazuje historickou proměnlivost (ne)rovností mezi mužem a ženou. Výzkum je zaměřen na ženy a jejich popis obvyklých situací reflektujících každodennost v rodinném životě. Ženy byly rozděleny do tří věkových kategorií simulujících tři generace. Jejich výpovědi tak pomohly získat ucelené informace k zmapování vývoje postavení ženy v rodině na území České republiky v průběhu druhé poloviny 20. století. Výsledky výzkumu ukazují na to, že ženy jsou si spíše vědomy obecného vývoje postavení ženy v rodině než samy na svém postavení nebo postavení žen v jejich okolí. Změnu hodnotí pozitivně ve smyslu, že ženy nejsou na mužích tolik závislé, mohou budovat vlastní...
|
|
|
Sňatky rozvedených snoubenců v České republice po roce 1992
Šípková, Adéla ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Práce je zaměřena na rozbor intenzity sňatečnosti oboustranně rozvedených snoubenců v České republice po roce 1992 a na rozbor jejich struktury. Analyzuje změny ve skladbě snoubenců podle jejich věku, vzdělání a doby uplynulé od zániku předchozího manželství. Pozornost je také věnována rozdílům bydliště snoubenců v době sňatku, jejich národnosti a státnímu občanství. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Statistika & My (č. 4/2017): měsíčník Českého statistického úřadu
Český statistický úřad
Měsíčník informující o aktuálním dění v Českém statistickém úřadě. Přináší analýzy, komentáře, výsledky statistických šetření realizovaných a organizovaných ČSÚ, statistické údaje o ČR, jejich obyvatelích včetně mezinárodního srovnání. Uveřejňuje informace o ediční činnosti úřadu, odborných úspěších pracovníků, již uskutečněných a plánovaných tiskových konferencích, seminářích, akcích a dalších aktivitách.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.